Z au-pair manželkou

11. srpna 2013 v 19:18

DIARY

Než bych popsala všechno co se stalo od posledního článku nestačil by na to všechen čas světa. Je k neuvěření co všechno se může stát během pár měsíců.
Asi Vám došlo, že už nejsem aupair.

Vezmu to jen hodně rychle (za to od začátku) a v chronologickém pořadí pro přehlednost. :D



13.4.2012
Přílet k první rodině. Ilkeston, Anglie.
4 děti, kluci 9, 9, 6, 3. Vydržela jsem šest týdnů po tom co jsem pracovala 24/7 a sexuálním obtěžování ze strany HF.

14 dní doma než jsem našla novou rodinu.

10.6.2012
Příjezd k Joy. Manchester, Hale Barns, Anglie. Tady se všechno zvrtlo.
Dvě děti, kluci Alex a Jamie (9, 12). Pár krušných chvíl a hromada skvělých zážitků z těch dní kdy jsem měla volno. Našla jsem si kamarádku která byla fajn. I když tohle přátelství bylo od začátku zvláštní. Nikdy jsem se nebavila s někým tak zahleděným do sebe a přesvědčeným o své pravdě. Ale dohromady nám to celkem šlo, já vydržím hodně a zbytečně nesoudím. Stejně to nebylo dost.

24.8.2012
Mike/Hythem
Zamilovala jsem se. A dokonce ještě teď ho nedokážu dostat z hlavy. Fascinuje mě jeho život o když o něm skoro nic nevím. Vydrželo to asi 4 měsíce a on se pak rozhodl všechno skončit a zlomit mi srdce. Nedokázal mi to ani říct narovinu což je snad to nejhorší co se může holce stát. chtěla bych si všechno co se týka jeho pamatovat až do smrti. Všechny ty maličkosti co mě přívaděli k šílenství.
A později mi došlo, že to nebyla láska, jen pobláznění. Po dlouhé době někdo kdo mi ukázal, že můj život neskončil, že se přes to dokážu dostat. Byl to rytíř, co mě zachránil, ale to ještě neznamená, že je to taky ten s kým budu až do smrti. To mi ale došlo až teď. :/

??? 14.1.2013
Všechno se začíná hroutit ještě víc. Joy mi řekla že se musím odstěhovat. Všechno jsem musela zařídit rychlostí blesku. Nastěhovala jsem se k Míše do Halu. Našla si rodinu v Bowdonu a zase se stěhovala. Za týden mě rodina vykopla a já měla dokonce ještě kratší dobu než u Joy. Dva dny a musela jsem najít něco jinýho. Zachránil mě kamarád.

13.2.2013
Týden jsem spala u Aybiho a pak se musela zase stěhovat. Potkali sme se asi dva měsíce po tom co jsem přijela do Manchesteru v jedný hospodě. Pozval mě na drink a pak sme si sem tam napsali. Když sem mu pak řekla jak na tom jsem a že nemám kde bydlet nabídl mi že se k němu můžu nastěhovat, než něco najdu. Za týden jsem se ale musela stěhovat znovu, protože jim přijela navštěva a pro mě nezbylo místo.
Pár dní sem spala v hotelu a skoro celý týden na letišti. Jedla a sprchovala se u kamarádů.
Pak se zase stěhovala k Aybimu. A já se začala zamilovávat, tentokrát ale ne tak bláznivě.
A teď přemýšlím jestli to bylo správný rozhodnutí. Nezahazuju tím tu zářnou budoucnost co jsem si vysnila? Nebo to vážně funguje tak jak se říká? Jaký si to uděláš takový to máš? Nesnáším romantický filmy, protože jen kvůli nim mám teď v hlavě že takhle by to probíhat nemělo a přemýšlím jestli je to správně. Všechny filmy nám říkají už od plenek že potkáte prince a i když překonáte hromadu překážek nakonce stejně zůstanete s tím pravým, ale ve skutečnosti si nikdy nejste jistí jestli je to ten pravý a jestli to je tak jak to má být. Všechny romantické filmy končící happy endem by měly být zakázané.

27.4.2013
Šest dní po mém svátku a 13 dní před svatbou, ano budu se vdávat a ten nešťastný je Aybi.

9.5.2013
Den před svatbou. Samozřejmě to nemohlo být ok. Ráno bylo super ale večer sme se museli pořádně pohádat, jinak by to nebylo ono. Bylo mi hrozně, myslela jsem na to, že teď to určitě zrušíme a brát se nebudeme. A z toho mi bylo ještě hůř, najednou jsem přesně věděla že si ho chci vzít a představa že to tak nebude mi nedělala dobře. Utekla jsem ven do deště, abych si trochu pročistila hlavu a mohla s ním normálně mluvit. Pak sem ho viděla, stál na cestě kousek přede mnou v tom dešti měl jen sandále a tričko, třásl se zimou a říkal že ho to mrzí a že musel jít za mnou. Zamilovala jsem se, zase! A tentokrát už jsem to nemohla ovlivnit.

10.5.2013
Svatba
Probudila jsem se v náručí, mého skoro manžela, a bylo to neuvěřitelný. Ani sem nebyla nervozní. Musel ještě do práce, takže jsem měla čas se připravit. Jako naschvál mi do toho psal Mike, věděla jsem co chci, ale touhle zprávou jako by se mi snažil připomenout, že tady je. :/
Když sem ale o pár hodin později stála na radnici a Aybi mi na prst nasadil prstýnek všechno bylo jedno. Viděla jsem jen jeho a on byl všechno co mě v tu chvíli zajímalo.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama