Jeden z mých oblíbených

4. prosince 2011 v 21:13 |  články

Milan Kundera

* 1. dubna 1929, Brno

Spisovatel a překladatel, je autorem básní, prózy, dramat a esejí. Jeden
z nejznámějších českých spisovatelů. Od roku 1975 žije ve Francii. Píše česky a francouzsky. V roce 1979 byl zbaven československého občanství a jeho dílo bylo v Československu až do Sametové revoluce zakázáno. (Jaká špinavost)



Je synem Ludvíka Kundery, významného klavíristy, rektora na JAMU, a Milady Kunderové-Jánošíkové.
Jako dítě se učil hrát na klavír. Studoval na gymnáziu v Brně, kde maturoval v roce 1948. Studoval na FF UK literární vědu a estetiku. Po dvou semetrech přestoupil na FAMU, kde nejdříve studoval filmovou režii a pak scenáristiku. Po skončení studia začíná vyučovat na FAMU světovou literaturu jako asistent. Od roku 1958 jako odborný asistent a od roku 1964 už jako docent.
V roce 1948 vstoupil do komunistické strany, ale po dvou letech byl vyloučen pro "protistanickou činnost". Členství mu bylo obnoveno v roce 1956, ale o 14 let později byl zase vyloučen.

Po básnických začátcích psal filosoficky založené povídky a romány modelující lidské osudy na pozadí krize dějinného vědomí. Ve vrcholné exilové tvorbě zachytil problémy vnitřní a vnější svobody člověka a odpovědnosti. Došel k názoru, že nic není hodno víry. Odmítl citový svět jako nespolehlivý, důvěřuje jen nadhledu, ironii a odstupu. Vyhlásil tak válku národním mýtům a české tradici, která žádala, aby spisovatel sloužil národní věci.
1952 je jmenovám lektorem světové literatury. V 60.letech si také buduje svoji image - svůdce žen, který se s žádnou nezaplete více než jednou. To se objevilo především v jeho díle Směšné lásky, kde se ženy objevují jako slabé a blahosklonné bytosti.
Jeho dílo bylo zakázáno a on nehodlal vzniklou situaci řešit přiřazením se k jakémukoliv hnutí. Vyjadřoval se k politickému dění. V roce '67 vystoupil na sjezdu Svazu
československých spisovatelů s ostrým referátem, ve kterém odsoudil pokus zakázat filmy Věry Chytilové a oficiální kulturní politiku obvinil z barbarství. Svým článkem v týdeníku "Listy" zahájil diskusi o českém údělu, která pokračovala i v časopisech "Plamen" a "Host do domu" a do níž zasáhl rovněž Václav Havel. Od té doby se Kundera až na esej "Únos Evropy" v exilovém časopise k politickým otázkám přímo nevyjadřoval.




Jeho bratranec Ludvík Kundera (* 22.březen 1920, Brno † 17.srpen 2010, Boskovice) byl básníkem, překladatelem, dramatikem, kritikem. Svými kontakty se surrealismem a Skupinou 42 ovlivnil básnické začátky Milana.

Od roku 1975 žije ve Francii, kde vyučoval na univerzitě v Rennes a později v Paříži na École des Hautes Études. Po vydání knihy "Kniha smíchu a zapomnění" (1978) mu bylo odebráno české občanství. A v roce 1981 získal občanství francouzské. Udržuje kontakty s přáteli v Česku, ale do své vlasti se vrací jen málo a vždy pod jiným jménem. Odmítá svěřit překlady svých knih do češtiny jiným překladatelům.
Před svým odchodem do ciziny publikoval v českých periodikách jako Blok, Kulturní politika, Nový život, Literární noviny, Host do domu, Literární listy atd.
V zahraničí přispívá do časopisů Nouvel Observateur, Le Débat, L'Infini, L'atelier du roman, Vuelta a Témarit.

Objevilo se obvinění, že Kundera v roce 1950 udal Miroslava Dvořáčka, který byl poté odsouzen k 22 letům vězení, z nichž si odseděl 14. Kundera prohlásil, že je to lež, že si nedovede představit jak se jeho jméno dostalo do policejních záznamů.
Dodnes žije ve Francii, čímž jsme přišli o jednoho z nejlepších spisovatelů.

Ať už si o něm přečtete cokoli, jen málo narazíte na něco pozitivního pokud se jedná o něj jako člověka. To mě ale nezajímá, pro mě je důležité jen to co píše a to je bezpochyby dokonalé.

Romány
Žert
Směšné lásky
Valčík na rozloučenou
Život je jinde
Kniha smíchu a zapomnění
Nesnesitelná lehkost bytí (Jestli jste to ještě nečetli, tak to musíte napravit. Naprosto úžasná kniha.) V roce 1988 zfilmováno. Tvůrci chtěli natáčet v Praze, kde se odehrávají klíčové pasáže, ale nebylo jim to umožněno = pražské scény vznikaly nakonec v Paříži a Lyonu. Po tomto zpracování se Kundera rozhodl žádné další adaptace nepovolovat.
Nesmrtelnost
La Lenteur (Pomalost)
L'Identité (Totožnost)
L'Ignorance (Nevědomost)

Eseje
O sporech dědických
Umění románu: Cesta Vladislava Vančury za velkou epikou
Český úděl
Radikalismus a exhibicionismus
Únos západu aneb Tragédie střední Evropy
L'art du Roman (Úmění románu)
Nechovejte se tu jako doma, příteli
Na minimální ploše maximum různosti

Divadelní hry
Majitel klíčů
Ptákovina
Dvě uši, dvě svatby
Jakub a jeho pán: Pocta Denisu Diderotovi

Poezie
Člověk, zahrada širá
Poslední máj
Monology

Povídky
Směšné lásky

Citáty
"Láska je cit, který nám dává falešnou iluzi poznání."

"Láska k ženě v žádném případě neznamená, že si muž nasadí klapky na oči a nevidí krásu jiných žen."

"Muži obdivují ženy, které mluví jako knihy, ale berou si ženy, které vaří jako z kuchařské knihy."

"Boj člověka s mocí je bojem vzpomínek se zapomněním."

"Román je plod lidské iluze, že můžeme pochopit druhého. Ale co víme jeden o druhém? Nic! Jediné, co můžeme učinit je podat svědectví každý sám o sobě. Všechno ostatní je překročení naší pravomoci. Všechno ostatní je lež."

"Člověk oddaný své víře je pokorný a má pokorně přijímat i nespravedlivý trest."

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama